HomeMapa stránekDíla Jaroslava Foglara ve filmu › Záhada hlavolamu (1969)

Hynek Bočan: Záhada hlavolamu

Na konci šedesátých let 20. století natočil režisér Hynek Bočan černobílý televizní seriál Záhada hlavolamu, který vycházel ze stejnojmenné knížky Jaroslava Foglara, vycházející na pokračován v letech 1940–1941. Šlo tudíž tehdy o návrat k příběhu starému téměř 30 let. I přes ojedinělé kritické hlasy se však autoři nezájmu z řad tehdejší „současné generace mladých“ bát opravdu nemuseli. Vzniklý televizní seriál měl devět dílů, každý díl měl stopáž 25 minut.

Nešlo o první spolupráci mezi spisovatelem Foglarem a režisérem Bočanem. Byla druhá polovina šedesátých let, v Československu doba všeobecného politického uvolňování. Režisér Hynek Bočan byl pozván, aby natočil dokument o prázdninovém táboření Foglarova turistického oddílu TJ Radlice „Hoši od Bobří řeky“ v jejich letovisku pod Kriváněm. Z toho pak byl krátkometrážní 23minutový dokument Tábor Černého delfína z roku 1966, respektive 1967. Tábor Foglarova oddílu a tím i Bočanův dokument byl inspirován Foglarovým chlapeckým románem Poklad Černého delfína z roku 1966.

Autor Hochů od Bobří řeky v knize Poklad Černého delfína vypráví o chlapeckém turistickém oddíle radlické sportovní jednoty, vedeném podle jím propagovaných zásad, vychovávajících k odvaze, čestnosti, vytrvalosti a chrabrému zápolení. Oddílový život v klubovně vrcholí na oddílovém táboře. Teprve zde se může plně rozvinout hra o poklad Černého delfína. Ke knize byl připojen i prospekt hry Hledáme poklad Černého delfína. Čtenář se tak do soutěže mohl takto zapojit alespoň virtuálně na dálku.

Během natáčení dokumentu se Hynek Bočan seznámil s Jaroslavem Foglarem. Vznikly plány pro natáčení Záhady hlavolamu. Ostatně, jak připomíná Miloš Dvorský v knize Mýtus zvaný Stínadla, to bylo Foglarovo přání už od čtyřicátých let. I po seznámení s Bočanem chtěl původně celovečerní film. Nakonec byl ale z řady důvodů realizován vlastně mnohem rozsáhlejší televizní seriál.

Úvodní díl seriálu diváky seznamoval s členy klubu Rychlé šípy. Šlo vlastně o zfilmování některých komiksových příběhů uveřejněných v předválečném Mladém hlasateli. Osm dalších pokračování seriálu se už snažilo držet románové předlohy. Něco samozřejmě bylo přidáno, něco pozměněno, něco vynecháno. Tajemnou atmosféru Stínadel se však podařilo zobrazit jedinečným způsobem.

Seriál Záhada hlavolamu vznikl v době, kdy Foglar po letech zákazů a omezení prožíval jedno ze svých největších období. V nových vydáních v obrovských nákladech vycházela jeho předešlá tvorba a současně Foglar dával do tisku i věci nové. Mimořádnému zájmu se proto těšil i Bočanův televizní seriál. Hlavní filmoví aktéři se stali idoly tehdejší mládeže.

Politická obleva šedesátých let však skončila nástupem normalizace na přelomu let 1969–1970. Foglar se opět ocitl v nemilosti. To v pozdějších letech reprízování seriálu samozřejmě komplikovalo. V seriálovém příběhu navíc coby Velký Vont vystupoval i později do USA emigrující Jan Tříska, tedy další důvod, proč schvalovací komise dvě desítky let odmítli reprízovat. Tak se stalo, že znovu běžel seriál na televizních obrazovkách až o dvacet let později. Tehdy ho také viděla úplně nová generace dětí.

Jak uvádí Miloš Dvorský v knize Mýtus zvaný Stínadla, po roce 1989 působil seriál na mladé příznivce Foglarova díla jako zjevení a ovlivnil některé jejich aktivity možná ještě více, než v době svého vzniku. O postvontském hnutí a jeho specifické a utajované historii se ale více dozvíte ve zmiňované Dvorského knize


›› Zpět na začátek stránky

›› Zpět na úvodní stranu Vontové.org s rozcestníkem